Milan Baroš:
Je zdravě zarputilý, neobyčejně dravý a má nevídanou rychlost. Buldok, býk, dravec. Když tyhle své schopnosti znenadání použije, rozehraje koncert podobný běsnění přírodních živlů. Soupeř je donucen být v naprosté soustředěnosti, ani na chvíli nemůže spustit z očí tohle ztělesněné nebezpečí.
Milan Baroš...
Zajímá Vás, kde se v něm bere ta nevídaná vitalita a rychlost? Má ji přirozeně vrozenou. Už jeho příchod na svět je totiž naprosto excelentní. Nevlídné počasí, středa 28. října 1981. Jsou dvě a půl hodiny po půlnoci. Právě zrozená fotbalová hvězda spatřila světlo tohoto světa v sanitním voze na světelné křižovatce ve Valašském Meziříčí.. Řidič sanitky v tuto chvíli nemůže tušit, jak vzácný pasažér se v jeho voze nachází. Jediná identifikace pro tuto chvíli: chlapec 4,60 kg a k tomu 53 cm. Příjmení Baroš. Křik novorozence spolu s kvílením sanitky jako by symbolicky světu oznamoval - jsem tady a máte se na co těšit.
Osm let v dresu Baníku Ostrava. Osm let tvrdé dřiny a odříkání. Trénink střídá zápas a tělocvičnu zase stadion. Stále dokola. Milan Baroš je vidět stále víc. Začínají si ho všímat reprezentační trenéři mládežnických družstev. Milan se postupně objevuje ve všech možných výběrech. Svoji reprezentační premiéru si odbývá 25. září 1996 v Rakousku ve městečku Vitis. jedná se o přátelský zápas reprezentačních "15". Svůj první gól v dresu se lvíčkem na prsou pak vstřelil 28. května 1997 v přátelském utkání "15" v Ostrožské Nové Vsi do maďarské sítě. V roce 2000 jde jeho kariéra maximálním tempem nahoru. Milan se v průběhu tohoto roku objevil hned ve třech reprezentačních výběrech! Nejdříve odehraje na Slovensku závěrečný turnaj Mistrovství Evropy "21" a pomůže týmu ke stříbrným medailím. Prakticky ihned po vyhlášení výsledků se zařadí do finišující přípravy týmu odlétajícího na závěrečný turnaj Mistrovství Evropy "18" do Německa a o dva měsíce později už startuje na olympijských hrách v Sydney. V roce 2001 dostal životní nabídku na přestup do vysněného FC Liverpool. Po nepříjemném vyčkávání, jak dopadnou byrokratické přestřelky ohledně pracovního povolení, se Milan svého velkého přestupu nakonec dočkal. Po podpisu pětiletého kontraktu v srpnu roku 2001 ještě několik zápasů hostoval v Baníku Ostrava, ale to už jako hráč Liverpoolu. Do prosince prožíval velmi krušné období čekání, jak dopadnou diplomatická jednání anglického velkoklubu s anglickými úřady na téma pracovní povolení. Zápasy v lize v tu dobu byly ve stínu těchto událostí, na jednu stranu Milan Baroš vedl střeleckou tabulku kanonýrů, na druhou ale nehrál úplně podle svých představ a dokonce byl v jednom zápase vyloučen za nesportovní chování. Při zápase se Žižkovem ho dokonce trenér Jarabinský označil za nejhoršího hráče na hřišti. To byl ale poslední Milanův zápas v české lize, myšlenkami byl úplně někde jinde. Nevnímal okolí a byl pod velkým tlakem.
Tomáš Rosický:
Jméno: Tomáš
Příjmení: Rosický
Narozen: 4.10. 1980
Místo narození: Praha, ČR
Tomáš Rosický se narodil 4. října 1980 v Praze. Pochází z fotbalové rodiny. Jeho otec Jiří Rosický (*1947) oblékal dres Sparty. Jeho bratr Jiří Rosický mladší (*1977) hrál rovněž ve Spartě, ale pak šel hledat fotbalové štěstí do Španělska. Pevné místo v rodinné sestavě, možná to nejdůležitější, zaujímá velká fotbalová příznivkyně paní Eva Rosická (*1954).
V pěti letech začal trénovat za klub ČKD Kompresory Praha. V roce 1987 nabídla Sparta přestup jeho bratrovi Jirkovi a Tomáš šel s ním. Ve čtrnácti letech podepsal smlouvu s manažerem Pavlem Paskou a od 16 začínal trénovat s "A" mužstvem Sparty. Z fotbalu se stává rázem povolání. Přestal chodit do školy a od třetího ročníku měl individuální studium. Ze školních předmětů mu nevadilo studium jazyků - němčiny a angličtiny. Ve třetím a čtvrtém ročníku si mnoho volného času neužil. Po trénincích se připravoval do školy,kde skládal zkoužky. Po malém zaváhání zdárně odmaturoval a ukončil tak středoškolské vzdělání.
První start v Gambrinus lize si odbyl 16.5.1999 proti Jablonci v poháru ČMFS. Dále pak ve zbytku sezóny odehrál dva poslední zápasy a slavil titul. V sezóně 1999/2000 už Rosický nastupoval v kádru Sparty pravidelně a opět slavil titul. Po sérii výborných výkonu v dresu Sparty debutoval v únoru 2000 v reprezentaci a dostal se až na ME. Další sezónu 2000/2001 už ale nedokončil, protože 9. ledna 2001 přestoupil do Borussie Dortmund, která za něj zaplatila kolem 25 milionu marek. První ligový debut za nový tým si odbyl 2. února 2001 proti Mnichovu 1860,kde nastoupil až v 60. minutě . Tomáš se stal nepostradatelným dirigentem Borussie Dortmund a reprezentace České republiky.
Zajímavosti
Výška: 178 cm
Váha: 65 kg
Neoblíbené jídlo: Rýžový nákyp
Oblíbená jídla: Škubánky, Rajská omáčka
Velikost kopaček: 8,5
Post: Záložník
Přezdívka: Rosa, Rossi, Řízek, Miminko
Vzdělání: Středoškolské
Přítelkyně: Radka Kocurová
Znáčka kopaček: Nike
Fifa players' agent: Pavel Paska
Smlouva v Borussii do : 30.6. 2008
Tomáš Rosický
Klubové statistiky
SEZONA KLUB ZÁPASY GÓLY
2004/05 Borussia Dortmund 25 4
2003/04 Borussia Dortmund 19 2
2002/03 Borussia Dortmund 31 3
2001/02 Borussia Dortmund 30 5
Borussia Dortmund 15 -
2000/01 Sparta Praha 14 3
1999/00 Sparta Praha 24 5
1998/99 Sparta Praha 2 -
Reprezentační statistiky
Startů Gólů Minut Období Kategorie
44 9 3135 23.02.2000 17.11.2004 "A"
2 0 121 08.10.1999 13.11.1999 "21"
9 3 808 04.09.1998 11.05.1999 "19"
16 6 1336 21.08.1997 20.05.1998 "18"
12 5 920 07.08.1996 01.11.1996 "17"
10 0 684 29.08.1995 05.06.1996 "16"
Dosažené úspěchy
Klubové úspěchy
Mistr Česka (1999, 2000, 2001)
Mistr Německa (2002)
2. místo v poháru UEFA
Reprezentační úspěchy
Účastník ME 2000 v Belgii a Nizozemsku (zákl. skupina)
ME 2004 v Portugalsku (3.místo)
Individuální
1. místo v anketě Talent roku ČR (1999)
2.místo v anketě Zlatý míč ČR (2001, 2002)
Král ligových trávníků (2000)
3. místo v anketě Bravo - nejlepší fotbalista Evropy do 23 let (2000),
Ronaldinho
Kdyby se konala anketa o nejlépe technicky vybaveného hráče světa, nejspíš by ji vyhrál Ronaldinho. Klenot z Barcelony se fotbalem baví a mnozí říkají, že je jedním z posledních zástupců „krásného fotbalu“, jak se říkalo stylu plnému kliček a parádiček, který dříve předváděla brazilská reprezentace. FIFA ho za to ocenila jako nejlepšího fotbalistu světa roku 2004.
Ronaldo de Assis Moreira se narodil 21. března roku 1980 v brazilském velkoměstě Porto Alegre. Fotbal měl v genech, žila jím celá rodina. Bratr Roberto se dokonce prosadil v klubu Gremio de Porto Alegre a právě o něm Ronaldinho již jako superstar, že byl jeho největším fotbalovým idolem. V kariéře fotbalisty byl sice malý Ronaldinho podporován nejvíce svým otcem, ten se však utopil v bazéně, když bylo Ronaldinhovi pouhých osm let. Byla to pro něj velká rána a dodnes tvrdí, že na trávníku tvrdě dřel, aby potvrdil otcova slova, že jednou bude nejlepší.
Jako spousta jiných Brazilců, získal i Ronaldinhu brilantní techniku díky tomu, že odmalička hrál sálovou kopanou. Prošel všemi výběry Gremia a v sedmnácti letech se dostal do jeho áčka. V tom stejném roce zazářil na mistrovství světa do sedmnácti let, kde se stal nejlepším hráčem i střelcem.
O Ronaldinha začínaly mít zájem evropské kluby, především PSV Eindhoven a Paris Saint-Germain, vedení klubu ho však do Evropy příliš pustit nechtělo. Nakonec ho v létě 2001 získal druhý jmenovaný celek. Ronaldinho v Paříži herně i osobnostně rostl, na mistrovství světa v Koreji a Japonsku patřil k hvězdám brazilského výběru jeho gól Davidu Seamanovi z více než 35 metrů si asi pamatuje vetšina fanoušků.
Bylo stále zřejmé, že tým PSG, který nedokázal vyhrát ani francouzskou ligu, začíná být brazilské superstar malý. Na Ronaldinha měly políčeny tři opravdové velkokluby. Manchester United, Real Madrid a FC Barcelona. Červenomodří přišli s nabídkou 21,25 milionu liber a Brazilec se stěhoval na Nou Camp. Na přestup reagoval slovy: „Vždycky jsem snil o tom, že budu hrát za Barcelonu. Teď, když jsem tu, udělám všchno možné, abych rozdával radost:“ A nelhal. Fasnouškům Barcelony rozdává radost plnými hrstmi. Hned v první sezoně nastřílel v 32 zápasech 15 branek. Však také vedení klubu dokázalo Ronaldinhovy kousky náležitě ocenit. Platí mu 63,500 liber týdně. K dalším penězům si přijde od firmy Nike, pro kterou se stal fotbalovou vlajkovou lodí.
Jeden z nejlepších útočníků brazilské historie, Romário, o Ronaldinhovi prohlásil, že už ve svém věku je lepší než Ronaldo a po Pelém je nejlepším brazilským hráčem vůbec. Vzhledem k tomu, že je mu teprve pětadvacet let, máme se na co těšit
Thiery Henry
Jakmile dostane přihrávku do běhu, obráncům často nezbývá než se chytit za hlavu. Možná nejrychlejší útočník planety totiž dokáže s míčem takové věci, až se fanouškům tají dech. Dovednými kličkami si položí protihráče na zadek, bleskurychle se protáhne mezi dvěma dalšími a téměř pokaždé zakončí akci strojově přesnou střelou podél bezmocného brankáře. Když se rozběhne k bouřícím divákům, ani se neusměje. Prostě rutina.
Thierry Henry se narodil 17. prosince 1977 v Paříži. S fotbalem začínal ve stínu královského paláce ve Versailles, ve třinácti letech si jeho služby pojistil tehdejší velkoklub AS Monako. Už jako teenager byl Henry zařazován do reprezentačních výběrů své kategorie, s nimiž procestoval svět a získal mnoho cenných zkušeností. Za knížecí klub nastoupil poprvé v nejvyšší soutěži v roce 1984 proti rivalovi z Nice. Jeho talent na trávníku nešlo přehlédnout a z mladíčka bylo rázem horké zboží na přestupovém trhu.
Výborný výkon na mistrovství světa dvacetiletých v Malajsii přesvědčil trenéra francouzského „áčka“, aby jej vzal s sebou na mistrovství světa v roce 1998. Záhy se ukázalo, že neprohloupil. Henry předvedl úchvatný střelecký koncert, stal se kanonýrem šampionátu a pomohl Francouzům až do finále, v němž porazili Brazílii 3:0.
Takovou hvězdu už v Monaku nemohli udržet a Thierry se stěhoval do Itálie, kde o jeho služby stál slavný Juventus Turín. Dnes hodnotí angažmá v Serii A jako jednu z nejhorších zkušeností v životě: „Neměl jsem žádnou radost ze hry. Dostával jsem hodně defenzivních úkolů a některé zápasy byly prostě strašné – žádná akce, žádné útočení. O to víc si teď užívám angažmá v Arsenalu.“ V Itálii nastřílel za celou sezónu 1998/9 pouhé tři branky.
Do londýnského Arsenalu přestupoval za 10,5 miliónu liber s vědomím, že nemá téměř co ztratit. Zkušený trenér a krajan Arsene Wenger však dobře věděl, koho kupuje. Zpočátku hrával Henry na pravém křídle jako dvorní nahrávač Dennise Bergkampa, posléze dostal důvěru na hrotu a odvděčil se řadou krásných a důležitých gólů. Navzdory tomu Arsenal nedosáhl na žádnou z vysněných trofejí.
S nově nabytou sebedůvěrou odletěl na mistrovství Evropy 2000 do Belgie a Nizozemí. Vracel se opět se zlatou medailí na krku, přestože hlavními hvězdami se tentokrát stali jiní. Semifinálový duel s Portugalskem rozhodl proměněnou penaltou Zinedine Zidane, finále proti Itálii zakončil „zlatým gólem“ v prodloužení dávný Henryho spoluhráč z Monaka i Juventusu David Trezeguet.
Na začátku sezóny 2002/3 měl Henry na svém kontě 80 branek v pouhých 149 zápasech za Arsenal. Navzdory tomu, že v 55 zápasech (nejvytíženější hráč týmu) nastřílel dalších dvaatřicet, londýnský klub nedokázal obhájit ligový titul, když jej o pět bodů předstihl Manchester United. Liga mistrů skončila pro Arsenal osmifinálovou skupinou, následný Pohár UEFA nevydařeným dvojzápasem s pozdějším vítězem trofeje PSV Eindhoven. Náladu si „Kanonýři“ spravili aspoň v Anglickém poháru, který získali po finálovém vítězství 1:0 nad Southamptonem.
Úspěchy:
Mistr Evropy do 19 let: 1996
Mistr francouzské ligy: 1997
Pohár krále Hassana II.: 1998
Mistr světa: 1998
Mistr Evropy: 2000
Mistr anglické ligy: 2002
Anglický pohár: 2002, 2003
David Beckham
David odstartoval novou sezónu 1996/97 skórováním jeho nejslavnějšího gólu ze středové čáry proti Wimbledonu v Selhurst Parku. Jeho skvělé výkony v této sezóně pomohly Manchesteru k zisku dalšího titulu v Premiere League a pomohly dosáhnout semifinále v poháru UEFA Champions League. Na osobní úrovni byl zvolen hráčem roku mladých a celkově druhým hráčem roku. Sezóna 1997/98 byla zklamáním pro Manchester, když v lize skončili za Arsenalem Londýn. Prohráli s Barnsley v FA Cupu a byli vyřazeni Monakem ve čtvrtfinále ligy mistrů. Útěchou pro Davida bylo, když jej vybrali do národního týmu Anglie, pro mistrovství světa. Mistrovství světa 1998 dávalo Beckhamovi smíšené pocity a později se říkalo, že to byl tak trochu přelom v jeho kariéře.
Poté co vynechal v základní sestavě první dva zápasy, při zápasu Anglie proti Kolumbii dal úžasný gól z přímého kopu, za což byl oslavován jako národní hrdina. Později však byl označen za darebáka, protože byl vyloučen za faul na Diega Simeone a Anglie byla vyřazena v druhém kole Argentinou. Byla to první červená karta v jeho kariéře. Někteří experti předpovídali, že jeho problémy na mistrovství světa mohou vést k vyloučení z národního týmu Anglie, ale on hodně zapracoval na napravení všech jeho chyb.
Svůj první zápas v lize v sezóně 1998/99 hrál proti Leicester City, kde velmi přispěl v obraně a zamezil vstřelení protivníkova gólu. V této sezóně Manchester opět získal FA Cup a Evropský pohár. V červenci 1999 se David oženil s Viktorii Adamsovou, bývalou členkou populární dívčí skupiny "Spice Girls". Sezóna 1999/2000 byla další úspěšnou v Davidově kariéře, navzdory jeho reklamního triku s novým účesem, který nebyl příliš v souladu s názorem trenéra Alexa Fergusona. David získal jeho čtvrtou medaili za prvenství v Premiere League a byl zvolen druhým nejlepším hráčem Evropy a světa. Rivaldo z Barcelony a Brazílie mu vyfoukl obě ceny. David také získal druhé místo osobností roku BBC. První cenu získal mistr světa v boxu Lennox Lewis.
Hlavní Beckhamův úspěch v sezóně 2000/01 byl především na mezinárodní scéně, přestože znovu získal titul v Premiereship za Manchester. Poprvé se stal kapitánem Anglického týmu v přátelském zápase proti Itálii. Pak si nechal kapitánskou pásku v přátelském zápase proti Španělsku a v kvalifikaci na mistrovství světa proti Albánii a Finsku, proti kterým vstřelil důležitý gól na Anfield, domácím hřišti FC Liverpool.
